Teekkari kultura

Slíbený příspěvek o fascinující studentské kultuře je tady! Jak už jsem psal v minulém příspěvku, “teekkari” je student technologie tady ve Finsku. V této komunitě je ohromná spousta zvyků, některé samozřejmě sdílené i se studenty jiných vysokých škol.

Vše se tu točí okolo gild. To jsou sdružení studentů studující (přibližně) stejný obor. Jak jsem už psal v úplně úvodním příspěvku, já jsem v gildě fyziků (matematiků je nás tu ale víc). Gildy jsou už tradiční a spousta z nich má historii už přes 100 let. V dnešní době založit gildu už není žádná sranda – někteří lidé mi tvrdili, že už se ani nemohou přejmenovat a museli by stát jen “studenstkou asociací”, ale jiní tvrdí, že to jde. A na čtění finských zákonů se moc necítím, tak to zatím necháme jako nedořešenou otázku. :D

Oblečení

Základním odlišujícím znakem studentů univerzit je haalarit, tedy overal. Každá gilda má vlastní barvu a střih, od bílé s duhou (průmyslové inženýrství), přes růžovou (strojaři), dolarově zelenou (ekonomové) či neonovou (optici) až po hnědou (bioinformatika). Barva naší gildy je poněkud nudná přirozená (rozuměj “špinavá”) bílá. Overálek získáte prostě tak, že se stanete členy gildy a zaplatíte si ho. Je to takový billboard, takže místo skutečné ceny okolo 100 € se platí 0-30 € (dle sponzorů jaké gilda sežene daný rok).

Ale pozor, tím zábava nekončí – můžete být členy více gild. To se typicky stane, např. pokud změníte obor, ať už studujete druhý nebo jdete na magistra dělat něco trochu jiného než na bakaláři – takových je mezi novými magisterskými studenty spousta, což mě trošku uklidňuje, protože jsem ve stejné pozici. Ale ještě častější je, že jste švédsky mluvící Fin a jste členy gildy Teknologföreningen (i když stát se členem může kdokoliv, kdo má o švédštinu zájem). Tato gilda, založená v roce 1872, dokonce provozuje moji zatím oblíbenou menzu! :D Když pak máte více overalů, složíte si z nich takové frankensteinovo monstrum (dle libosti), abyste ukázali svou příslušnost ke všem skupinám.

Ale i členové jedné gildy se mohou s overaly vyřádit. Prakticky na každé akci dostanete či si můžete zakoupit textilní odznaky, které si na svůj overal přišijete a tím ukazujete svou historii během studia. Odznáčky ale mohou být prakticky cokoliv – různé vtípky, memíky, dokonce jsem viděl oficiální odznáčky Helsinki či Erasmus+. Jediné, co je velký špatný, je si overal vyprat. Jediný způsob, jak si ho vyčistit, je mýt ho a mít ho (hehe) přitom na sobě.

Na jaře během Wappu (v období našeho Majálesu) si pak fuksis (prváci) mohou vysloužit také čepičku “teekkarilakki”, pokud za školní rok nasbírali dostatek bodů (mou kartičku máte v galerii). Asi to není tak těžké, poněvadž ji tu mají všichni, tak snad se na mě taky dostane! Tato tradice je, narozdíl od overalů, jen pro studenty technologií (teekkarit). Nasadit si čepičku, pokud na ni člověk nemá právo, je nejvyšší hereze a radši ani nechci pomyslet, jaký za to následuje trest. Stejně tak pokud si ji chcete nasadit mimo období května-září, musíte požádat o zvláštní povolení.

První akce

První akce

Jäynät

Nejlepším českým překladem slova “jäynä” je “kanadský žertík”. Probíhá tu mezi techniky poměrně prestižní každoroční soutěž o nejlepší počin. Předmětem takového vtípku pak nejsou věci jako namazání kliky pastou a podobné hlouposti – má jít o skutečně neškodnou záležitost, které se smějí všichni zúčastnění.

Tak pro představu, jakých rozměrů toto může nabývat: nejslavnější jäynä pochází z roku 1961, kdy ve Stockholmu vyzvedávali na hladinu moře nedávno objevenou švédskou válečnou loď Vasa potopenou v 17. století. Mezi sochami na palubě se nacházela socha nápadně podobná finskému běžci Paavimu Nurmimu (9 zlatých medailí na OH), kterému IAAF vedená Švédem zakázali soutěžit na OH 1932 v LA. Poté, co se to objevilo v novinách vydala skupina finských studentů tiskovku, kde záhadu objasnila.

Dokonce i uvedení jäynä soutěže bylo doprovázeno žertíkem. Při večerním letním kinu (koukali jsme na Interstellar, který jsem naposledy viděl v Uruguayi – náhoda?) přišly “technické problémy”, které chvilku řešili. Po chvíli nám sdělili, že mají špatnou a dobrou zprávu: ta špatná byla, že nemají nikoho, kdo tomu rozumí a umí to opravit. Ta dobrá ale byla, že s tím nic není a bude následovat představení té soutěže. No a vzhledem k tomu, že na to skočili i starší studenti, tak to asi byl originální a povedený vtípek. :D

Letní kino

Strojaři

Orientaatio

Týden před začátkem semestru se odehrává obdoba našeho seznamováku či klasického orientation week (ten je ale třeba na ČVUT jen pro zahraniční studenty). Minimálně tady na Aalto to probíhá převážně v kampusu. Záleží ale hodně na gildě – zatímco my jsme měli hromadu akcí, spolubydlící se svou strojařskou gildou toho měla málo (ale zase už dostala haalarit, to já si ještě aspoň měsíc počkám).

Začali jsme v sobotu 4.9., kde se sešli všichni prváci. A jen za naši gildu nás je asi 70 prváků na bakaláři a přes 30 výměnných studentů a magisterských studentů. Jelikož jsou tu magisterské programy vyučované plošně anglicky, dali nás k nim, což velmi cením – člověk se tak potká i s Finy a nejen s ostatními cizinci. Je to tedy extrémně náročné na pamatování si jmen a celkově na “sociální energii”, protože kromě fuksis (což jsou tyto dvě skupiny) se akce také účastnilo tak 200 služebně starších studentů.

Na další dny už nás ale většinou od bakalářských prváků oddělili a i nás rozdělili do tří skupin, přičemž každá měla své přidělené “VELKÉ” (BIGs/ISOt), což jsou jakýsi tutoři z řad těch zkušenějších studentů. Ti nám dělali doprovod např. v punktovkách po kampusu. Jelikož oficiálně byl tento týden online a všechny školní přenosy byly přes Zoom aj., zarezervovali nám posluchárny a chodili jsme se koukat na ty streamy fyzicky do školy, což bylo super.

U těch přenosů bych chtěl vyzvihnout naprosto neuvěřitelně vysokou produkční kvalitu. U těch důležitějších, kde mluvilo více hostů, měli normálně profesionální studio (v kampusu), moderátory, střihače, prostě úplně na jiné úrovni, než jsem zvyklý. Mrkněte např. na propagační video (mělo by to začít 26:37), ale i na jiné části (abyste viděli to studio a tak):

Jako jednu z hlavních akcí za poslední týden byla cesta do Kiljavy – vyzvedlo nás 6 dálkových autobusů a jeli jsme asi hodinu na sever od Helsinek, kde jsme opět hráli různé hry. Mimo jiné jsme tam nafasovali kartičku na sbírání bodů pro čepičku, zazpívali si tradiční půlnoční hymnu a zhlédli pár rituálů. Trochu jsem se před příjezdem bál, že bude vše anglicky a já si nebudu moct procvičovat finštinu. Tak to jsem byl rychle vyveden z omylu – ačkoliv se snaží většinu věcí říct finsky i anglicky (pro mě ideální), např. ceremoniál Maltézských rytířů byl jen finsky. Konečně pocit zadostiučení, protože po těch 400 hodinách studia finšiny jsou převážně rozuměl (mluvili pomalu a zřetelně).

Čekání na bus

Kiljava

Obecně ale bohužel stále mluvené řeči nerozumím. Je ale fakt, že pokud budu poslouchat tolik finštiny jako příští týden, jistě to na sebe nenechá dlouho čekat! Navíc jsem si také zapsal Finštinu 6, která je sice nad moji úroveň, ale Finština 5 se mi do rozvrhu nehodila. ¯\_(ツ)_/¯

Jinak opět nechám mluvit spíše fotky v galerii. Podotýkám, že kdo si je rozklikne, (skoro) u všech najde ještě nějaký popisek! Tady ještě přidám video strojařů, jak se přetahují se s “traktorem”:

Sauna

Toto se moc nepojí s teekkarit, ale kultura to je a týká se to toho, co tu poslední týden dělám. V sauně jsem zatím byl jen 2x a to jen proto, že sauna v hostelu nefunguje, jak jsem už psal minule. V normálním bydlení má člověk svou směnu, na kolejích je to 1x týdně, vždy ve stejný den a čas. Nefunguje to tedy tak jak jsem myslel, že tam člověk prostě přijde.

Poprvé jsem byl v sauně s Timim a jeho přítelkyní na směně jejich bývalého studentského klubu. To byla poctivá finská sauna (až na to, že elektrická), hezky bez plavek či ručníků. Zajímavé mi přišlo, že se nehraje na xkrát 10-15 minut na 80 °C s delšími pauzami. Místo toho se jede spíš na 65-70 °C, ale pauzy jsou opravdu jen na rychlou sprchu a zase dovnitř. Pocitová teplota se dohání litím vody na kameny, jak se osazenstvo dohodne. Je to takové posezení s kamarády (často s pivem), něco jako pro nás hospoda.

V rámci uplynulého týdne jsme měli také jeden den relax – po obědě jsme šli hrát fotbal a frisbee a pak v podvečer na deskovky a saunu. Na tyto akce jsme opět byli všichni najednou, takže jsme měli 7 paralelních her frisbee a 2 fotbalu. Saunu nám přivezli na kolečkách, užitná plocha asi 3m x 2m, ale za to skutečně na dřevo. Oficiální kapacitu bych odhadl na 8 lidí; 10 mají-li se rádi. No ale jelikož nás bylo přemnoho, nedalo se jinak a většinou tam bylo přes 20 lidí ve 3 vrstvách (sezení na nohou a ležení na té druhé vrstvě).

Přestože se mi několik Finů dušovalo, že do sauny jedině jak nás panbu stvořil, tady měli všichni plavky. Když jsme o tom diskutovali déle, tak jsem se dozvěděl, že sauna je typicky rodinná záležitost, kde nahota nevadí. A jelikož toto byli čerství absolventi středních škol, s cizími lidmi ještě v sauně často nebyli (leda s blízkými přáteli někde na chatě). Ale to se prý po chvíli na VŠ spraví, tak uvidíme. :D

I navzdory plavkám mám ale pocit, že by to průměrný český středoškolák nedal – přecijen to bylo přes 20 převážně chlapců, kteří se hodně dotýkali velmi zpocenými těly. To by si přeci v Česku kdekdo mohl vyložit jako příliš “teplé” uspořádání. Tady to ale tak vnímané naštěstí není. Když jsem to tam zmínil, padlo krásné anglické slovo “wholesome” (ve slovníku jsem vhodný český překlad nenašel), se kterým se v tomto kontextu ztotožňuji!

Karaoke a beerpong

Pojízdná sauna

Závěr

Vlastně nevím, nakolik snižuje literární úroveň tohoto blogu to, že tu mám vždy nadpis “Závěr”. Asi hodně, ale co se dá dělat. :-) Nezmínil jsem tu spoustu věcí z teekkari kultury, o kterých bych se tu zmiňoval jen z druhé ruky a přitom nejsou na fotkách (na rozdíl od čepičky). To ale znamená, že budu mít náměty na další články, pokud tedy covid dá a budeme mít nějaké sešlosti!

Zítra mi začíná škola, takže publikaci příštího článku bych viděl nejdříve na příští víkend. Jinak jsem totiž konečně dohnal resty a sdělil jsem snad vše, co jsem měl na srdci! 3x hurá, snad mi to vydrží! :D